Rodan (1956)

Rodan (japonsky: 空の大怪獣 ラドン, Hepburn: Sora no Daikaidžū Rodan) je japonský kaidžú film z roku 1956, který režíroval Iširó Honda a speciální efekty vytvořil Eidži Cuburaja. Film produkovala a distribuovala společnost Toho Studios, šlo o vůbec první barevný kaidžú film společnosti Toho (ačkoli úplně prvním barevným tokusacu filmem společnosti Toho byl film The Legend of the White Serpent (Legenda o bílém hadovi), který byl uveden do kin o něco dříve) a jde o jeden z několika filmů o obřích příšerách, které si našly své diváky i mimo hranice Japonska. Ve filmu si zahráli Kendži Sahara a Jumi Širakawa. Sahara si zde zahrál důlního inženýra Šigeru Kawamuru, byla to jeho první velká role. Amnézii své postavy bral vážně: studoval příčiny tohoto stavu, cvičil se v rozostřování očí a v jednu chvíli se dopracoval do takového stavu, že „kopl do stolu, způsobil si bouli a modřiny a roztrhl si kalhoty.“ Režisér Iširó Honda si tohoto herce okamžitě oblíbil a obsazoval ho pak do svých filmů opakovaně.

Rodan byl do kin uveden v Japonsku 26. prosince 1956 a ve Spojených státech měl premiéru v září 1957.

Děj

V hornické vesničce Kitamacu nedaleko sopky Aso na jihojaponském ostrově Kjúšú se ztratili dva horníci. Oba muži, Goro a Joši, se ten den pohádali a poté, co vstoupili do dolu, aby nastoupili na směnu, došlo k zatopení šachty. Šigeru Kawamura, důlní inženýr a bezpečnostní technik, se vydává do podzemí, aby celou věc prošetřil, přičemž objeví Jošiho rozpáranou mrtvolu.

Na povrchu ohledá Jošiho lékař a zjistí, že příčinou smrti jsou hluboké rány způsobené ostrým předmětem. Někteří horníci a jejich rodiny začnou diskutovat o tom, že s jeho smrtí mohl mít co do činění právě Goro.

Výroba
Scénář

Veterán Ken Kuronuma, který napsal původní námět k tomuto filmu, se inspiroval událostí z roku 1948, kdy v americkém Kentucky zahynul při havárii kapitán Thomas F. Mantell, pilot Kentucké národní letecké gardy, který údajně pronásledoval UFO. Scénář napsali Takeo Murata a Kaoru Mabuči, druhý jmenovaný debutoval v žánru pod pseudonymem Takeši Kimura, a přidali Meganulona a řádění Rodanů ve Fukuoce. Jejich první návrh počítal s jediným Rodanem, který měl být zraněn americkými letadly nad Okinawou a zabit na hoře Aso týmem mužů za pomoci dynamitu pod vedením Šigerua. Původně měla monstra vycházet z okřídleného dinosaura Archaeopteryxe, ale konečný návrh se blížil spíše Pteranodonovi.

Natáčení

Iširó Honda udílel pokyny během natáčení Kendžimu Saharovi a Jumi Širakawové.
Při natáčení scény, ve které Rodan přelétá přes most Saikai (spojující Saikai a Sasebo v prefektuře Nagasaki), se zlomila kladka, na které byl zavěšen Haruo Nakadžima. Ten se zřítil z výšky pětadvaceti metrů, ale křídla a voda, která byla asi metr a půl hluboká, velkou část nárazu ztlumily. Pro Nakadžimau, který ztvárnil Rodana to byla jeho první kaidžú role po Godzille, záda mu kryl Kacumi Tezuka. Dvojice pomohla oživit řada zmenšených létajících modelů a loutky Rodanovy horní poloviny těla. Nakadžima a Tezuka byli také mezi herci, kteří se ukrývali v masivním šestinohém obleku Meganulona, spolu s Šóičim Hirosem a Tokio Okawou.

Anglický dabing

Hlavního představitele Shigerua nadaboval herec Keye Luke a další postavy namluvili George Takei (který se podobným způsobem podílel i na dalším kaidžú filmu Gigantis, the Fire Monster z roku 1959) a zkušený herec Paul Frees. Dabing byl proveden ve studiu Metro-Goldwyn-Mayer v Culver City v Kalifornii. Každý z těchto čtyř herců nadaboval pro film 8 až 9 různých postav.

Verze
Kino a tržby

Rodan byl v Japonsku znovu uveden do kin 28. listopadu 1982 v rámci oslav 50. výročí založení společnosti Toho. Během premiérového víkendu v 79 kinech v newyorské metropolitní oblasti vydělal Rodan odhadem 450 000 až 500 000 dolarů. Několik kin, včetně společnosti RKO, oznámilo, že film překonal kasovní rekordy u sci-fi filmu.

Americká verze

Film Rodan, který v roce 1957 uvedla do kin společnost King Brothers Productions, byl při svém prvním uvedení ve Spojených státech poměrně úspěšný. Jednalo se o první japonský film, který se dostal do běžné distribuce na západním pobřeží a dosáhl silného kasovního úspěchu. Později se dočkal největší televizní reklamní kampaně, jaká byla do té doby filmu věnována, a to na newyorské vlajkové stanici NBC WRCA-TV, kde se týden před uvedením filmu vysílala řada propagačních reklam o délce 10 až 60 sekund. Součástí televizní propagace byla soutěž v kopírování Rodanova obrysu pomocí listu papíru drženého nad obrazovkou, zatímco se obrys každý den na krátkou dobu zobrazil na obrazovce. Film se stal nejvýdělečnějším sci-fi filmem roku 1957.

Kritiky a reakce

Na serveru Rotten Tomatoes získal film na základě 12 recenzí 75 % s průměrným hodnocením 5,9/10. Joe Dante v roce 1962 zařadil film do svého seznamu 50 nejhorších hororů a prohlásil ho za „další rutinní (japonské) melodrama o prehistorických příšerách na svobodě“, které je „horší než mnoho amerických produkcí“. Richard Harland Smith, kritik Turner Classic Movies, film popsal a napsal, že se v něm „ozývá pochmurný tón Godzilly, který je zkvašen špetkou soucitu s obludami, jež si tropí žerty z japonských nemovitostí“. Kritik Craig Butler ve své recenzi na AllMovie napsal, že Rodan „stojí za zhlédnutí“ a že „fanoušci tohoto žánru si ve filmu najdou mnoho zajímavého“. Autor a filmový kritik Glenn Erickson napsal, že film je „pubertálním bratrancem Romea a Julie“ a „i když má Rodan daleko k dokonalosti, má v sobě nevinnost a úžasnost sci-fi z počátku 50. let“.

Domácí média

V polovině roku 1983 vydala společnost Vestron Video americkou verzi filmu Rodan současně na všech dostupných formátech domácích médií (VHS, Betamax, CED a LaserDisc). V září 2008 vyšly na DVD společnosti Classic Media ve Spojených státech a Kanadě japonská a americká verze filmu; na tomto DVD byl Rodan spojen s filmem Válka nestvůr, který rovněž obsahoval japonskou a americkou verzi tohoto filmu.

Premiéry v kinech

• Japonsko – 26. prosince 1956
• Spojené státy – 7. listopadu 1957
• Kanada – 8. prosince 1957 (předpremiéra); 9. prosince 1957
• Portugalsko – 5. dubna 1958
• Itálie – 6. srpna 1958;
• Švédsko – 19. května 1958
• Španělsko – 30. června 1958
• Západní Německo – 26. září 1958
• Austrálie – 1958
• Spojené království – 1958
• Francie – 1. dubna 1959
• Norsko – 30. července 1959
• Argentina – 1959
• Kolumbie – 1959
• Belgie – 1959
• Dánsko – 9. listopadu 1960
• Mexiko – 13. prosince 1962
• Polsko – 1967
• Thajsko – 1975 (reedice)