Gamera vs. Barugon (1966)

Gamera vs. Barugon (大怪獣決闘 ガメラ対バルゴン, Daikaidžú kettó: Gamera tai Barugon, „Úžasný souboj příšer: Gamera vs. Barugon”) je japonský kaidžú film z roku 1966, který režíroval Šigeo Tanaka a speciální efekty měli na starost Noriaki Juasa a Kazufumi Fudží. Film produkovala společnost Daiei Film, jedná se o druhý díl série Gamera a v hlavních rolích se objevili Kódžiró Hongó, Kjóko Enami a Júdzó Hajakawa, roli Gamery ztvárnil Teruo Aragaki. Ve filmu se Gamera vrací na Zemi, aby se utkala s plazovitou příšerou stvořenou z opálu, který do Japonska přivezli chamtiví zloději.

Vzhledem k úspěchu filmu Obří příšera Gamera, prosadil prezident studia Masaiči Nagata natočení pokračování. Junosaburo Saito byl pověřen napsáním námětu příběhu, v němž se Gamera utká s mimozemskými ledovými obry. Nagata pověřil scenáristu Nísana Takahašiho, aby napsal „opulentní” blockbuster a pojal příšeří podívanou vážně. Nagata povýšil projekt na áčkovou produkci tím, že schválil vyšší rozpočet a angažoval uznávané talenty. Juasa, režisér předchozího filmu, byl však pro tento film degradován na režiséra speciálních efektů. Hlavní natáčení speciálních efektů začalo v lednu 1966 a skončilo v dubnu 1966, zatímco natáčení hraných scén začalo v únoru 1966 a skončilo v dubnu 1966.

Film Gamera vs. Barugon byl uveden v japonských kinech 17. dubna 1966 v rámci dvojfilmu společně s filmem Daimadžin a v japonských kinech se mu příliš nedařilo. V roce 1967 byl film uveden přímo v televizi ve Spojených státech pod názvem War of the Monsters (Válka příšer) společností American International Television.

Po filmu následovalo pokračování Gamera vs. Gyaos, které bylo uvedeno do kin 15. března 1967.

Děj

Šest měsíců po událostech z filmu Obří příšera Gamera (1965), se meteorit srazí s raketou Plán Z a osvobodí Gameru, která se vrátí na Zemi a zaútočí na přehradu Kurobe. Ičiró, veterán z druhé světové války, posílá Kawadžiriho, Onoderu a svého bratra Keisukeho na ostrov Nová Guinea, aby získali opál, který kdysi našel a ukryl v jeskyni. Navzdory varování místních vesničanů trojice opál najde a ukradne, ale Kawadžiri umírá na následky smrtelného uštknutí škorpiónem. Keisuke je zrazen Onoderou a jen o vlásek unikne smrti. Keisuke je zachráněn místními obyvateli a jedné z nich, Karen, řekne o nalezeném opálu. Karen mu prozradí, že údajný „opál” ve skutečnosti není vzácný šperk, a přesvědčí Keisukeho, aby ji vzal do Japonska a získal ho zpátky…

Vývoj

Vzhledem ke komerčnímu úspěchu filmu Gamera, byl rozpočet pokračování Gamera vs. Barugon navýšen na 80 milionů jenů, jak uvedl režisér efektů Noriaki Juasa. Producent a šéf studia Masaiči Nagata z filmu udělal áčkovou produkci a pověřil natáčením uznávaného režiséra Šigeo Tanaku a hudbou pověřil skladatele Čudžiho Kinošitu. Juasa, režisér předchozího filmu Gamera, byl pro Gamera vs. Barugon přeřazen na pozici režiséra speciálních efektů, přestože předchozí film byl finančně úspěšný. Navzdory svému přeřazení Juasa později prohlásil, že měl s Tanakou vztah jako otec a syn. Juasa vzpomínal, že v Daiei chtěli film zacílit na dospělé publikum, a prohlásili: „ Domnívali jsem se, že smíchat melodrama a příšery bude těžké”.

Vzhledem k tomu, že film byl produkován jako áčková produkce, vybral si Nagata do hlavní role Kodžiróa Honga, kterého chtěl obsadit do hlavní role již delší dobu, přestože si Hongo nabídkou nebyl úplně jistý. Hongo se cítil být „uvázán” účinkováním ve filmu a zpočátku se pokusil z natáčení odstoupit předstíráním nemoci, což způsobilo měsíční zpoždění produkce. Když se Hongo dozvěděl, že za ním přijde vedoucí produkce a vedoucí sekce, dal do koše zakrvácené kapesníky a předstíral zimnici, což manažery přesvědčilo a k Hongovu zděšení souhlasili, že počkají na jeho uzdravení. Hongo si scénář nepřečetl, protože se domníval, že jde o malou roli, protože mu Juasa řekl, kolik místa budou mít příšery v ději. Hongo však nevěděl, že režiséři jsou dva: jeden pro speciální efekty a druhý pro hrané scény. Po letech Hongo přiznal, že je vděčný a hrdý na to, že se mohl podílet na filmech o Gameře a Daimadžinovi. Scéna, v níž postava Osamu Abeho uklouzla na banánové slupce, byla vystřižena, aby se odstranil komediální tón scény. Hlavní natáčení hraných scén v režii Tanaky začalo 20. února 1966 a skončilo 5. dubna 1966.

„Trochu mě zarazilo, že si o mně někdo myslel, že se hodím do filmu o příšerách. Když vyhlásili konkurz na roli, ostatní herci se zřejmě rozprchli, a tak jsem zbyl jenom já. Nejdřív jsem si opravdu myslel, že se zbláznili, když si mě do tohoto projektu vybrali.”

Kodžiró Hongo o svém obsazení do filmu.

Scénář

Scénárista Nísan Takahaši byl pověřen, aby napsal „velkolepou podívanou” a aby s prvky příšer zacházel zodpovědně. Film byl původně vyvíjen jako Gamera vs. ledoví obři, v němž humanoidní ledové příšery přivolávají na svět novou dobu ledovou, až do chvíle, kdy se Gamera vrátí, aby se jim postavila. Nástin příběhu napsal Junosaburo Saito. Tato verze začínala výbuchy sopek a pozorováním létajících talířů. Sopečný popel zamoří atmosféru a přivolá novou dobu ledovou. Lidstvo se dozvídá, že za erupce jsou zodpovědní ledoví mimozemšťané. Mimozemšťané jsou popisováni jako šerední s kostmi a orgány průhlednými skrz jejich ledová těla. Mimozemšťané shazují jaderné bomby do dalších sopek, aby dále teraformovali planetu a zotročili si lidstvo. Gamera je vysvobozena z rakety Plánu Z a vrací se na Zemi ve chvíli, kdy mezi lidstvem a mimozemšťany zuří válka.

Takahaši se nechal inspirovat Jötnarem ze severské mytologie a sněžnými obry z filmu Dobytí pólu, avšak ledová stvoření byla přepracována na Barugona. Myšlenka ledových obrů však byla později předělána do filmu Daimadžin, přičemž se upustilo od elementu ledu ve prospěch kamene. Jméno Barugon vzniklo zkrácením slov „Baru” (domorodý výraz pro „krokodýlího předka”) a „Gon”, odvozeného z anglického slova pro „draka”. Původní scénář obsahoval nápady a scény, které byly ve výsledném filmu pozměněny. Následující jsou zaznamenané rozdíly. Barugonovy zadní rohy vyzařovaly různé barvy. Rekapitulace z úvodu filmu byla přidána během postprodukce pro diváky, kteří neviděli předchozí film. Scénář začínal tím, že Keisuke Hirata letěl se svým instruktorem Cessnou nad Ósakou, ale kvůli rádiovému rušení ztratili řízení. Scéna se poté střihne do vesmíru, kde se raketa Plán Z přepravující Gameru málem srazí s meteoritem. Řídícímu středisku mise se podaří srážce zabránit, nicméně změněná trajektorie stočí raketu zpět k Zemi a Gamera se po vstupu do zemské atmosféry dostane na svobodu.

Gamera zaútočí na přehradu Kurobe a Keisuke přistává s Cessnnou. Úvodní záběr na ženy trénující na koto (japonsky: 箏) nebyl původně ve scénáři. Tančící domorodkyně měly být původně podle scénáře nahoře bez. Také scéna s tekutým pískem nebyla původně ve scénáři. Ve scénáři se dodatečně objevil dialog mezi Keisukem a Onoderou o převozu Kawadžiriho ostatků zpět do Japonska, přičemž Onodera trval na tom, že na to není čas. Scéna ve scénáři zahrnovala Onoderův útěk v noci, kdy unáší džíp doktora Macušity. Podle scénáře měla Gamera přeletět nad Onoderovou lodí v zátoce Kobe a tím způsobit, že se opál rozzáří. Ve spěchu, aby uviděl Gameru, Onodera zakopne o infračervenou lampu a namíří ji směrem na kapsu svého kabátu, v níž má opál. Když Keisuke a Karen dorazí do Japonska, dialogy zůstaly totožné jako ve finální verzi filmu, ale podle scénáře měl Keisuke v této scéně zpanikařit a Karen měla odhalit diamant. Onodera se o diamantu dozvídá z rozhlasové zprávy, když je ještě svázaný, protože jeho milenka nebyla součástí scénáře. V originálním konci se Karen při odpovědi na Keisukeho slova, že už nic nemá, ptá, jestli se vzdal svého snu o vlastní letecké společnosti.

Speciální efekty

Speciální efekty režíroval Noriaki Juasa. Jonesaburo Cukidži, režisér efektů z předchozího filmu, se nevrátil, protože odešel z Daiei a založil si vlastní společnost. Juasa začal natáčet efekty 22. ledna 1966, počínaje scénou útoku na přehradu Kurobe. Natáčení efektů skončilo 3. dubna 1966 bitvou u jezera Iwa. Natáčení efektů trvalo 73 dní. Barugonova smrt měla být původně natočena v poslední den natáčení 2. dubna 1966, avšak Barugonův skafandr se nechtěl potopit a zpozdil natáčení o celý den. Tvůrce obleku Rjosaku Takajama (tvůrce obleku pro seriál Ultraman) odstranil hlavu obleku z těla, což umožnilo potopení rekvizity a dokončení filmu. Společnost Equis Productions, vedená Masao Jagim a jeho rodinou, vytvořila rekvizity škorpióna a obleky příšer podle produkčních návrhů Akiry Inóeho. Oblek Barugona zkonstruoval Takajama a detailně jej propracovali bratři Jagiovi.

Po návratu do Tokia pracoval Takajama v dílnách společnosti Equis na výrobě kompletních obleků a miniatur obou příšer a trikové verze Barugona, který dokázal z jazyka vystřelovat mlhu. Takajamovi pomáhal Keisu Murase ze společnosti Equis. Teruo Aragaki (představitel obleku pro sérii Ultraman) byl vyslán do Daiei, aby se předvedl v obleku Gamery. Ačkoli nebyly zveřejněny žádné dokumenty, které by odhalily, kdo byl v kostýmu Barugona, japonský odborník na fantasy August Ragone vydedukoval, že jím mohl být Umenosuke Izumi, a to vzhledem k tomu, že Izumi byl Aragakiho sekundantem a v pozdějších filmech se ujal role Gamery.

Technik efektů Hideo Arikawa dohlížel na obsluhu drátových rekvizit, miniatur, pyrotechniky a rekvizity škorpióna. Díky otcovým známostem s Eidžim Cuburajou byl Juasa schopen získat pro filmové efekty prostředky od společnosti Tsuburaya Productions. Někdy byl Juasa nucen měnit nastavení efektových záběrů, když si to Tanaka na poslední chvíli rozmyslel. Juasa protestoval u šéfa studia poté, co zjistil, že některé jeho efektové záběry byly z filmu vystřiženy, a prohlásil: „Já jsem režisér speciálních efektů! Nestříhejte ho!” Zvuky jeskynních netopýrů byly původně vyrobeny pro krysí tvory pro nerealizovaný film Nezura. Juasa poznamenal, že scéna Barugonova zrození se mu „líbila nejvíc”. K Barugonově hlavě byly přidány další dráty, protože motor uvnitř ji činil těžkou a obtížně zvednutelnou pomocí jediného drátu. Juasovi a jeho efektovému štábu trvalo celou noc, než natočili záběry s Barugonem procházejícím nad budovou s promítanými lidmi uvnitř a zamrzající Ósakou, což byl efekt, který byl považován za nákladný. Při scénách, kdy Gamera chrlí oheň, nebyl Aragaki uvnitř a oblek držely pouze dráty. Pro plameny byla použita směs propanu a benzínu. Operace s dráty byly svěřeny efektovému inženýrovi Haruo Sekiaovi, pro kterého byla práce obtížná kvůli 20 drátům, které byly použity během scény bitvy v Iwě, a kvůli materiálům použitým k výrobě obleků, které byly těžké, když nasákly vodu.

„V souvislosti s Barugonem bylo potřeba zvládnout spoustu drátů. Když ho Gamera přehodila přes jezero Biwa, bylo k tomu zapotřebí více než 20 drátů. Vždy jsem si musel dávat velký pozor na to, jestli budou dráty na plátně vidět, nebo ne, a musel jsem se starat i o takové detaily, jako je poloha pohybu Barugonových nohou, když vyskočil do vzduchu. Byla to jedna z nejtěžších příšer, se kterou se pracovalo. Nemluvě o tom, že materiály vyrobené k použití Barugona rychle nasály vodu a on tak ztěžkl. Ach, jak byly ty věci ve vodě těžké.”

Haruo Sekia o ovládání Barugona pomocí drátů.

Anglické verze

Po dokončení filmu si společnost Daiei objednala anglický dabing u společnosti Axis International, protože očekávala, že film bude stejně jako předchozí film promítán ve Spojených státech. Hlasy pro mezinárodní dabing od společnosti Axis propůjčili Barry Haigh, Warren Rooke a Ted Thomas. V roce 1967 získala společnost American International Productions Television práva na vysílání tohoto filmu, ale i dalších filmů jako Gamera vs. Gyaos a Gamera vs. Viras, a rozhodla se nepoužít mezinárodní dabingy vytvořené pro všechny tři filmy. AIP-TV si objednala nový anglický dabing, na který dohlížel Salavtore Billiteri a který nahrála Asociace dabérů anglického jazyka (ELDA) v Římě v Itálii. AIP-TV přejmenovala film na War of the Monsters (Válka příšer) a vystřihla z něj 12 minut stopáže, aby se do dvouhodinového vysílacího času vešly reklamy a děti netrpěly úzkostí. Exportní dabing od společnosti Axis se rozšířil až koncem 80. let, kdy Sandy Frank Film Syndication vydalo tento film, stejně jako další díly Gamery, na VHS ve Spojených státech.

Verze

Kino a televize

Film Gamera vs. Barugon byl uveden v japonských kinech 17. dubna 1966 ve dvojprogramu s filmem Daimadžin. Film neměl v japonských kinech příliš dobré výsledky a ve Spojených státech nebyl nikdy uveden do kin. Noriaki Juasa si během promítání všiml, že se děti během dlouhých scén bez příšer nudí a jsou neposedné. Juasa měl pocit, že film ztratil své hlavní publikum, a to ho inspirovalo k tomu, aby v pozdějších filmech ukazoval příšery dříve a déle.

V roce 1967 film získala společnost American International Television a počátkem roku 1968 jej uvedla přímo do televize pod názvem „Válka příšer”. Toto vysílání bylo součástí balíčku kaidžú filmů, které AIP-TV získala a vydala v rámci syndikačního vysílání a které zahrnovalo filmy Daimadžin, Gappa a Mothra vs. Godzilla. Gamera vs. Barugon byl jedním z mála filmů, které se v pořadu Mystery Science Theater 3000 objevily dvakrát, poprvé v rámci úvodní série KTMA (epizoda 4) a znovu ve 3. sérii (epizoda 4), kde moderátoři komentovali trapné dialogy a nedostatečný prostor pro Gameru na plátně.

Kritiky

V dobové recenzi časopisu Variety, který film recenzoval v Tokiu, bylo uvedeno, že speciální efekty ve filmu nedosahují standardů Eidžiho Cuburaji z Toho a že Gamera „nemá takovou přitažlivost jako filmy ze stáje Toho: ‘Godzilla’, ‘Radon’ [v anglickém dabingu známý jako Rodan] atd.”. Christopher Stewardson z Our Culture udělil filmu tři hvězdičky z pěti, přičemž pochválil scény s příšerami a lidské drama, ale zkritizoval tempo a vojenské porady a uvedl: „Gamera vs. Barugon představuje zábavný příběh se zajímavými tématy. Některé jeho postavy mají sice chabě vykonstruované motivy a morálku, ale i díky tomu může film skutečně přikrášlit, jak kruté a zlotřilé jsou. Sekvence s monstry jsou většinou velmi poutavé a to, že lidské drama filmu odpovídá jejich kvalitě, je skvělé.” James McCormick z Criterion Cast pochválil miniatury ve filmu, kameru a ztvárnění Onodery Kódžim Fudžijamou. Kurt Dahlke z DVDTalk zkritizoval, že ve filmu chybí bitvy s příšerami, ale pochválil ostatní prvky a uvedl: „Stále je tu spousta sladkých momentů (včetně vyplazování obřího jazyka) a rozdupaných budov, plus celkově vážný tón, který tento film označuje za vrchol celé série.”

Domácí média

Na konci 80. let se ve Spojených státech objevila na VHS exportní anglická verze od společnosti Axis International, kterou vydala společnost Sandy Frankové Film Syndication a Celebrity Home Video. V roce 2003 vydala společnost Alpha Video na DVD veřejně dostupnou pan and scan verzi anglického dabingu AIP-TV. V roce 2010 byla japonská verze vydána na DVD společností Shout! Factory. V roce 2011 vydala společnost Shout! Factory zařadila epizodu Mystery Science Theater 3000 s verzí filmu Sandyho Franka na kolekci DVD MST3K vs. Gamera. V roce 2014 byla japonská verze vydána na Blu-ray a DVD společností Mill Creek Entertainment v balíčku s dalšími tituly ze série o Gameře. V roce 2020 byly japonská verze, anglický dabing Axis a anglická verze AIP-TV zařazeny do edice Gamera: The Complete Collection Blu-ray box set vydaný společností Arrow Video, který obsahoval všech 12 filmů série.