Režie: Noriaki Juasa
Scénář: Niisan Takahaši
Hrají: Kodžiró Hongo, Kičidžiró Ueda, Tacuemon Kanamura, Reiko Kasahara, Naojuki Abe
Vyrobilo: Daiei Film
Datum premiéry: 15. března 1967 (Japonsko)
Délka: 86 minut
Země původu: Japonsko
Jazyk: Japonština

Gamera vs. Gjaos (大怪獣空中戦 ガメラ対ギャオス, Daikaidžú kúčúsen: Gamera tai Gjaosu, lit. ’Obří bitva příšer ve vzduchu: Gamera vs. Gjaos’) je japonský kaidžú film z roku 1967, který režíroval Noriaki Juasa, který se zároveň podílel i na speciálních efektech. Film produkovala společnost Daiei Film, jde o třetí díl ze série Gamera a hrají v něm Kodžiró Hongo, Kičidžiró Ueda, Tacuemon Kanamura, Reiko Kasahara a Naojuki Abe, v kostýmu Gamery se představil Teruo Aragaki. 

Děj

Ve filmu se Gamera a úřady musí vypořádat s náhlým výskytem masožravého okřídleného stvoření, které probudily sopečné erupce.

Výroba

  • Noriaki Juasa – režisér, režisér speciálních efektů
  • Kazufumi Fudži – kameraman speciálních efektů
  • Šima Abe – asistent režiséra speciálních efektů
  • Tomohisa Jano – výtvarný ředitel speciálních efektů
  • Juzo Kaneko – syntéza speciálních efektů
  • Masao Kobajaši – asistent režie
  • Jukio Okumura – zvuk
  • Heihači Kuboe – osvětlení
  • Akira Inóe – výtvarný vedoucí
  • Nobujoši Ogura – zvukové efekty

“Takahašiho scénář ukazuje Japonsko v době, kdy bylo budování infrastruktury nesmírně důležité. Tehdy se uvažovalo ve stylu ‘musíme postavit dálnice, ať se děje, co se děje’. Dnes jsou to ekologické otázky. Gamera musí vždy odrážet moderní problémy společnosti.”

 

– Noriaki Juasa o přidání stavby dálnice jako vedlejší dějové linky.

Gamera vs. Gyaos byl plánován ihned po premiéře filmu Gamera vs. Barugon a bylo rozhodnuto, že třetí film bude cílit na dětské publikum. Film byl financován prostřednictvím filmové asociace UniJapan. Náklady na výrobu filmu činily 60 milionů yenů (167 000 dolarů), tato částka však nezahrnuje režijní náklady studia, platy herců a štábu podle smlouvy ani výdaje na tisk a reklamu.

Kvůli neúspěchu filmu Gamera vs. Barugon pověřil prezident společnosti Daiei Masaiči Nagata režií a speciálními efekty Noriakiho Juasu, protože první film o Gameře, který Juasa režíroval, byl úspěšný. Když byl obsazen Naojuki Abe, mnozí si ho mylně pletli s Juasovým synem. Pro schůzku rady pro stavbu dálnice byla použita skutečná kancelář v tokijské Akasace poté, co Juasa požádal syna prezidenta společnosti (který v té době pracoval pro Daiei), aby zajistil prostory pro natáčení. Dabingové studio společnosti Daiei bylo v úvodu filmu použito jako dekorace laboratoře s několika připojenými kulisami. Scény v parku se natáčely v Setagaje (世田谷区, Setagaja-ku) v parku Futako-Tamagawa. Scény z Nagojského stadionu se natáčely na stadionu Adžinomoto (味の素スタジアム, Adžinomoto Sutadžiamu, Ajinomoto Stadium).

Závěrečnou znělku „Gameřina píseň“ složil a zaranžoval Akira Komači, text napsal Hidemasa Nagata a zazpíval ji dětský sbor Hibari. Píseň byla vydána společností Daiei Records jako singl. Historik August Ragone odvodil, že píseň mohla být inspirována instrumentálním vydáním písně “Gammera” od skupiny The Moons, která vznikla speciálně pro americké vydání filmu Gamera (1965).

Scénář

Gjaos vznikl jako reakce na filmy Frankenstein Conquers the World (1965)Válka nestvůr (1966) od společnosti Toho. Juasa předložil scénáristovi Niisanu Takahašimu nápad proměnit Drákulu v kaidžú. Juasa k filmu přistupoval jako k dětské knížce, protože měl pocit, že se děti při sledování lidských scén v předchozích filmech nudily. Juasa uspořádal schůzku, na které se diskutovalo o tom, jak co nejrychleji přejít k akčním scénám, aby se udržela pozornost dětského publika. Úvod filmu byl inspirován skutečnými sopečnými erupcemi z Filipín, Indonésie a Kamčatky, které se udály v době natáčení, přičemž panovaly obavy, že se aktivuje i hora Fudži. Protest proti rychlostní silnici byl inspirován opozicí Sanrizuka proti výstavbě Nového tokijského mezinárodního letiště.

Producent a vedoucí režisér Hidemasa Nagata chtěl do filmu zařadit i demonstrace, protože podle něj společenská témata dělají filmy zajímavějšími. Nagata také chtěl, aby mezi demonstracemi, blokádami silnic, zdražováním a Gjaosovým probuzením existovala souvislost: „Chtěl jsem, aby děti věděly, že páchání špatných věcí má své následky.“ V raném návrhu použil Takahaši pracovní název Gamera vs. Upír. Gyaos se jmenoval „Vampýra“ a měřila 67 metrů s rozpětím křídel 172 metrů. Nagata pro monstrum vymyslel jméno „Gjaos“. Juasa „nesnášel“ přidávání scén s vojenskými a vědeckými postavami do filmu, stejně jako do jiných filmů, protože měl pocit, že tyto postavy jsou „zbytečné“, ale zdály se být povinné kvůli filmu Godzilla z roku 1954.

Juasa k Eiičiho roli uvedl: „Chtěli jsme, aby všechny nápady vzešly od dítěte. Možná je to trochu směšné, ale nechtěli jsme, aby ve světě Gamery fungovaly teorie dospělých“. Juasa přiměl Eiičiho poukázat na Gjaosovu „noční“ povahu, protože měl pocit, že je to detail, kterého si všimne jen dítě. Juasa cítil, že jedním z poselství filmu je ukázat dětskou neposkvrněnost, a prohlásil: „Myslím, že hlavním smyslem celého filmu je, že mezi Eiičim a Gamerou vzniklo jakési pouto, nebo že byli jedna duše. To mi přišlo lepší, než nějaká zbytečná expozice.“ Scéna s rozpůleným autem byla přidána poté, co Takahaši viděl na autosalonu Toyotu Corollu deluxe, v důsledku čehož se vozidlo pro film nevyrobilo.

Speciální efekty

Speciální efekty režíroval Noriaki Juasa. Gjaose navrhl výtvarný ředitel Akira Inóe. Gameřin oblek byl recyklován z filmu Gamera vs. Barugon, oči však byly upraveny tak, aby vypadaly přátelštěji. Horní polovina obleku z filmu Obří příšera Gamera byla recyklována pro scény s chrlením ohně. Krunýř Gamery, na kterém Eiiči seděl, byl rekvizitou v plném měřítku postavenou ve velikosti 20 metrů čtverečních. Záběry s příšerou se natáčely na kryté zvukové scéně. Juasa vzpomínal, že na záběr výbuchu miniaturní sopky vynaložil čas, energii a peníze, nicméně později měl pocit, že výsledek se mu nepovedl. Juasovi se nelíbila ovesná hmota použitá k simulaci tekoucí lávy v jiných filmech a místo toho podsvítil průhledné hmoty a nechal je natáhnout skrytými kabely.

Juasa měl pocit, že nočních odpovídajících záběrů se dosahuje snadněji než denních optických záběrů díky filmovým prvkům, které nevyžadují přesnost. Jeskyně Gjaose byla dekorace postavená v Daiei. Pro scénu s Okabem zvednutým Gjaosem byla kamera nakloněna pod úhlem 90 stupňů, zatímco pozadí se posunulo horizontálně. Gjaosovy drápy v plné velikosti ovládali tři lidé, kteří museli tahat za připevněné lano. Historik Stuart Galbraith IV. odvodil, že obří Gjaosovy drápy byly recyklovány pro Gjaosovy uťaté prsty. Gameřinu krev pumpovala obsluha ručně, což Juasa považoval za obtížné pro sladění animace s Gjaosovým paprskem.

Při natáčení záběru, kdy Eiiči leze po Gamerině krunýři, natočil Juasa kaskadéra, který lezl po žebříku, jenž byl později vložen do krunýře. Miniatura Highland Parku byla založena na Fudži-Q Highland (富士急ハイランド, Fudžikjú Hairando, Fuji-Q Highland). Miniatura hotelu Hi-land byla inspirována hotelem New Otani Tokyo, což tehdejšího prezidenta hotelu rozčílilo a řekl prezidentovi Daiei Masaičimu Nagatovi: „Sotva jsme ho otevřeli, už nám ho Gamera zničila“. Pro scénu, kdy Gamera regeneruje pod vodou, byla postavena dvaceticentimetrová maketa s kterou natáčeli v akváriu. Osvětlení Gameřiných nohou pro létající scény stálo 12 000 yenů (33 dolarů) za jednu nohu. Gjaosův paprsek vyžadoval optické úpravy, které stály 3 500 yenů za jeden střih.

Anglické verze

Po dokončení filmu pověřila společnost Daiei společnost Axis International výrobou anglického dabingu. Tento dabing byl nahrán v Hongkongu a byl použit jako „marketingový nástroj“ k získání mezinárodní distribuce. V témže roce získala společnost American International Productions Television film spolu s filmy Gamera vs. BarugonGamera vs. Viras pro americký televizní trh a zadala nový anglický dabing. Novinář James Flower usoudil, že verzi pro AIP-TV mohla dabovat Asociace dabérů anglického jazyka (ELDA) kvůli tomu, že jméno Gamera se špatně vyslovuje jako „Guh-MER-ah“, což je chyba, která se shoduje s dabingem filmu Gamera vs. Barugon od ELDA. AIP-TV film přejmenovala na Return of the Giant Monsters (Návrat obřích příšer), ponechala ho bez střihu a přidala dva krátké vložené záběry nahrazující japonské protestní nápisy anglickými. Písnička o Gameře byla z verze pro AIP-TV vystřižena.

Verze

Kino a televize

Film Gamera vs. Gjaos byl v Japonsku uveden 15. března 1967 v kinech ve dvojprogramu s filmem Černý pasažér  (Čísai Tóbóša). Návštěvníci dostali vystřihovánky Gjaosových křídel a papírové hračky Gamery a Barugona. Manga adaptace vyšla v komiksu Šónen jako speciální vydání svazku. Jako reklamní akce byla uspořádána tisková konference, na níž společnost Gyaos propagovala svou účast na filmu, avšak tento trik rozzlobil novináře, kteří byli na tiskovou konferenci pozváni. Na konferenci bylo vystaveno rozdělené auto s Reiko Kasaharou za volantem. Film nebyl ve Spojených státech nikdy uveden v kinech a v roce 1967 jej pod názvem Return of the Giant Monsters (Návrat obřích příšer) uvedla přímo do televize společnost American International Television.

V roce 2015 byla na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu uvedena zrestaurovaná digitální verze filmu.

Kritické recenze

Variety po promítání filmu v Tokiu napsalo: „Gjaos je věrný své vlastní povaze. Což se nedá říct o nyní již zcela ochočené a zcela nedůstojné Gameře. Možná je to tím, že muž uvnitř obleku, který poletuje po drátech nebo pečlivě drtí modely Nagoje, je rozený herec. Gjaos vykazuje dobrý smysl pro načasování. Pořádnou dávku projekce a následně generuje množství empatie. Je to zjevně příšera Stanislavského typu.“ Iširó Honda, režisér několika filmů o Godzille, poslal Takahašimu novoročenku s velkou pochvalou filmu.

Filmový historik a kritik Stuart Galbraith IV. v časopise DVD Talk napsal, že film „docela slušně vyvažuje epické ničivé scény a obsah zaměřený spíše na děti“, přičemž „temný, ale nehorázně nerealistický humor ještě více podporuje dětský pohled dvojice Juasa-Takahaši“. Kritik Donald Guarisco napsal v AllMovie, že film je „zábava šitá na míru japonským filmovým příšerám“ a vyznačuje se „svižnou, barvitou režií“, která je „dobrým příkladem dětské zábavy, o které série Gamera je“.

Domácí média

V roce 1987 vyšel dabing společnosti Axis na VHS a v televizi pod názvem Gamera vs. Gaos od Sandy Frankové. V roce 2004 společnost Image Entertainment vydala na DVD Pan and scan verzi filmů Gamera vs. Gyaos a The Magic Serpent od společnosti AIP-TV. V září 2010 vydala společnost Shout! Factory na DVD společně s filmem Gamera vs. Viras vydala japonskou verzi, anglický dabing Axis s verzí AIP-TV. V roce 2011 vydala společnost Shout! Factory zařadila na DVD kolekci MST3K vs. Gamera epizodu Mystery Science Theater 3000, v níž je uvedena verze filmu od Sandy Frankové.

V roce 2014 vydala společnost Mill Creek Entertainment japonskou verzi v kompletu s dalšími tituly Gamery na Blu-ray a DVD. V roce 2020 byla japonská verze, anglický dabing od Axis a verze od AIP-TV zařazeny do kolekce Gamera: The Complete Collection Blu-ray box set vydaný společností Arrow Video, který obsahoval všech 12 filmů série.

Odkaz

Po tomto filmu se v průběhu série objevilo mnoho variant Gjaose, včetně vesmírného Gjaose ve filmu Gamera vs. Guiron, super Gjaose ve filmu Gamera: Strážce vesmíru, Hyper Gjaos ve filmu Gamera 3: Pomsta Iris a nová verze ve filmu Gamera the Brave, v doplňkových materiálech označovaná jako „Původní Gjaos“. V roce 2015 se nová podoba Gjaose objevila v ukázkách záběrů pro potenciální nový reboot filmu Gamera.

Gamera vs. Gjaos byl jedním z mála filmů, které se dvakrát objevily v pořadu Mystery Science Theater 3000 (v obou případech jako Gamera vs. Gaos), poprvé v rámci úvodní série KTMA (epizoda 6) a znovu ve 3. sérii (epizoda 8).

About Author