Gamera (1965)

Úspěch filmů Ptáci a Godzilla studia Toho ovlivnil šéfa studia Masaičiho Nagatu, aby natočil podobný film. V roce 1964 se Daiei pokusilo o produkci filmu Nezura, který režíroval Juasa. Projekt však byl zastaven ministerstvem zdravotnictví, protože v něm měly být použity desítky živých krys. Nagata poté vymyslel film Gamera, kterým měl v plánu nahradit snímek Nezura. Kvůli nízkému rozpočtu a napjatému harmonogramu byl Juasa nucen používat zastaralé vybavení, nefunkční rekvizity a čelil ponižování ze strany kolegů. Juasa byl odhodlán dokončit film s pomocí prostředků společnosti Daiei, přestože se krátce mluvilo o angažování společností Tsuburaya Productions, aby film dokončila.

Film Gamera byl v Japonsku uveden do kin 27. listopadu 1965. Lokalizovaná verze s novými záběry byla uvedena do kin ve Spojených státech 15. prosince 1966 společnostmi Harris Associates, Inc. a World Enterprises Corporation pod názvem Nezničitelná Gammera. Jednalo se o jediný film o Gameře z éry Šówa, který se dočkal uvedení v kinech ve Spojených státech.

Na tento film navázal snímek Gamera vs. Barugon, který byl uveden do kin 17. dubna 1966.

Nezura 1964

Díky úspěchu filmů Ptáci a Godzilla společnosti Toho chtěl Masaiči Nagata, tehdejší prezident společnosti Daiei Film, natočit podobný film a vymyslel film Obří hordy nestvůr Nezura, ve kterém měly na Tokio zaútočit přerostlé krysy. Projekt filmu byl svěřen režisérovi speciálních efektů Jonesaburovi Tsukidžimu a režie filmu Noriaki Juasovi, přestože si studio myslelo, že Juasa je “vyhořelý”. Juasa se k filmu připojil kvůli tomu, že ostatní režiséři odmítli zakázku přijmout, protože měli pocit, že film a jeho žánr je pod jejich úroveň a znamenalo by to konec jejich kariéry.

Pro ztvárnění tvorů byly zpočátku použity stop motion, mechanické rekvizity a suitmation, přičemž Rjosaku Takajama sestrojil několik prototypů a rádiem řízenou repliku, ale ty se neosvědčily a štáb byl nucen použít živé krysy plazící se po miniaturních městech. Krysy však byly divoké, odmítaly spolupracovat a byly zamořené blechami. Kvůli tomu muselo ministerstvo zdravotnictví výrobu ukončit. Zrušení filmu Nezura způsobilo, že se soukromé studio Cukidži ocitlo v dluzích. Nezura byla původně ohlášena jako “první monster film” společnosti Daiei, který měl být uveden na Nový rok 1964. Vzhledem k prostředkům, které byly vynaloženy na vývoj filmu Nezura, byl Nagata neoblomný a chtěl tyto prostředky použít na film o příšerách.

Gamera

Nápad na Gameru dostal Nagata v roce 1965, když se vracel domů ze Spojených států. Podle scénáristy Nísana Takahašiho Nagata tvrdil, že si představoval želvu letící vedle jeho letadla nebo viděl ostrov ve tvaru želvy. Během měsíčního plánování se Nagata podělil o svou želví vizi se svými zaměstnanci a nařídil jim, aby k ní vytvořili nápady. Producent Jonedžiro Saito kontaktoval Takahašiho ohledně možných nápadů, na což Takahaši zareagoval svým prvním zpracováním příběhu s názvem Nenápadná želva letí oblohou. Takahaši poté napsal čtyřstránkový námět s názvem Ohnivá želva útočí na Japonsko. Po jeho přečtení si Nagata vyžádal celý scénář. Jméno Gamera bylo původně koncipováno jako “Kamera”, a to kvůli tomu, že “kame” je japonský výraz pro “želvu”. Jméno však bylo změněno na “Gamera” kvůli tomu, že “kamera” znělo příliš blízko japonské výslovnosti pro “kameru”. Technik speciálních efektů Rjosaku Takajama navrhl želví oblek použitý ve filmu.

Juasa převzal úkol natočit Gameru po Nezuře a byl neustále znevažován vedoucími studia a kolegy, kteří věřili, že film neuspěje a nikdy nebude schopen konkurovat Godzille. Juasa absolvoval kurzy tvorby speciálních efektů a ve spolupráci s Cukidžim režíroval některé filmové efekty. Když byl vydán příkaz k vytvoření obleku Gamery, scénář ještě nebyl dokončen. Cukidžiho koncept byl předán výtvarnému řediteli Akiru Inóemu a nezávislému konzultantovi Masao Jagimu k dalším skicovým návrhům a hliněným modelům. Jagi byl pověřen vytvořením obleku a požádal o pomoc svého otce a spolupracovníky z výtvarného oddělení Toho. Konečný oblek vážil přes 60 kg a byl vyroben ze sádry vyztužené latexem. Gameru ztvárnili různí “drsní” členové rekvizitářského oddělení Daiei. Oblek Gamery byl vyroben tak, aby chodil po čtyřech, což mělo usnadnit natáčení a odlišit ho od ostatních vzpřímených příšer.

Gamera byl jediný černobílý film z celé série. Důvodem bylo snížení rozpočtu ze strany studia kvůli nízké důvěře a zrušenému filmu Nezura. Yuasa uvedl, že rozpočet prvního filmu o Gamerovi činil přibližně 40 milionů jüanů a že film “trochu překročil rozpočet”. Kvůli nízkému rozpočtu a napjatému harmonogramu se štáb potýkal s různými produkčními problémy: zastaralým vybavením, nedostatkem elektrické energie pro osvětlení zvukové scény pro natáčení speciálních efektů a nefunkčními rekvizitami. Létající rekvizita Gamery propálila několik drátů, ke kterým byla připevněna, což způsobilo její pád. Pro arktické sekvence byl led hromadně přivezen třemi nákladními auty, avšak led rychle roztál a natáčení muselo být o tři dny odloženo, zatímco se zatopené kulisy vysoušely. Juasa sklidil kritiku od vlastního štábu a uvažovalo se o angažování společnosti Tsuburaya Productions, která by film dokončila. Juasa to však odmítl a byl odhodlán dokončit film za pomoci prostředků společnosti Daiei.

Anglické verze

Film byl pro americkou distribuci zakoupen a značně upraven společnostmi Harris Associates, Inc. a World Enterprises Corporation. Podobně jako v případě amerického vydání filmu Godzilla, King of the Monsters! byly v New Yorku natočeny nové záběry s americkými herci. Tím byly nahrazeny záběry z japonské verze, které obsahovaly špatné výkony cizinců, špatný anglický přednes japonských postav a další ovlivnění děje z amerického pohledu. V americké verzi byly obnoveny záběry vymazané z japonské verze a ke jménu Gamera bylo přidáno další “m”, aby diváci neříkali monstru “kamera”.

Japonské záběry byly dabovány do angličtiny studiem Titra Studios, které nadabovalo hlasy Petera Fernandeze, Corinne Orr, Jacka Curtise a Bernarda Granta. Hudba Tadašiho Jamanóčiho byla ponechána v nezměněné podobě, zatímco k novým záběrům byla přidána další hudba recyklovaná z filmových knihoven. Píseň “Gammera” pro film napsali a nahráli Wes Farrell a Artie Butler jako “The Moons”. Několik měsíců po vydání byla ve Velké Británii vydána pirátská instrumentální verze této písně pod názvem “Shing-A-Ling At the Go-Go”. Společnost World Enterprises tvrdila, že utratila milion dolarů za reklamu filmu, aby zapůsobila na diváky. Film byl uveden do kin v prosinci 1966 pod názvem Nezničitelná Gammera. V roce 1969 společnost Harris Associates, Inc. film znovu uvedla do kin jako dvojfilm s italským bijákem Maria Bavy Knives of the Avenger (1966); spojení bylo inzerováno jako “Největší… Nejděsivější akční sci-fi podívaná tohoto století!”.

V roce 1985 získala japonskou verzi a čtyři další tituly Gamery společnost Sandy Frankové Film Syndication. Zatímco anglické dabingy pro japonské sestřihy ostatních filmů natočila hongkongská studia pro mezinárodní vydání, japonská verze filmu Gamera neměla žádný existující dabing a v Anvil Studios v Anglii byl objednán a natočen zcela nový anglický dabing s hlasy Garricka Hagona a Lizy Rossové. Tato anglicky dabovaná verze, nazvaná jednoduše Gamera, stejně jako ostatní verze vydané Sandym Frankem, byla uvedena v pořadu Mystery Science Theater 3000.

Vydání

Kino a televize

Gamera byla v Japonsku uvedena 27. listopadu 1965. Film měl větší úspěch, než studio očekávalo, což vedlo k navýšení rozpočtu druhého filmu Gamera vs. Barugon. Silně pozměněná verze filmu byla uvedena do kin ve Spojených státech 15. prosince 1966 pod názvem Nezničitelná Gammera společností Harris Associates, Inc. a World Enterprises Corporation. Americká verze trvá 86 minut. Občas byl film Nezničitelná Gammera uváděn ve dvojprogramu s filmy Knives of the Avenger nebo The Road to Fort Alamo. Po získání společnosti World Enterprises a jejího katalogu vydala společnost National Telefilm Associates 16mm pan and scan verzi pro televizi. Nezničitelná Gammera se obvykle vysílala společně s anglickými verzemi filmů o Gameře, které vydávala společnost American International Television. Právě tato 16mm pan and scan verze amerického střihu se stala zdrojem mnoha veřejně dostupných VHS a DVD vydání ve Spojených státech a Kanadě.

Kritiky

Na serveru Rotten Tomatoes má film na základě pěti recenzí hodnocení 40 % s průměrnou známkou 4,80/10. Ze současných recenzí “Byro.” z Variety uvedl, že Plán Z ve filmu byl “vhodným nápadem pro Gammeru, filmu, který lze hodnotit stupněm Z.” Recenzent dále poznamenal, že scénář a herecké výkony filmu byly “důkladně předvídatelné a na úrovni pěšáků”. Z retrospektivních recenzí AllMovie udělilo filmu kladnou recenzi, v níž pochválilo režii, speciální efekty a kameru a uvedlo: “Celkově vzato je Nepřemožitelná Gammera solidně zpracovaná, poutavá příšerácká kaše – jen se ujistěte, že uvidíte původní japonskou verzi”. Keith Phipps z AV Clubu prohlásil: “Gamera nachází dokonalý průsečík mezi hloupým a skvělým, vypadá nebezpečně i směšně, když se potácí okolo. Není to žádná Godzilla, ale má něco do sebe.” Arnold T. Blumberg z IGN udělil filmu 6 bodů z 10 a uvedl: “Gamera si zachovává kýčovité kouzlo, ale pro oblíbenou ikonu to byl nešťastný debut.” James McCormick z Criterion Cast označil film za “báječný kousek slátaniny, na který se můžete dívat znovu a znovu a oceňovat zpracování a lásku vloženou do každé jednotlivé scény”.

Výtvarník a filmař Tomio Sagisu (spolutvůrce Spectreman) tvrdil, že mu Nagata ukradl nápad na Gameru. Sagisu v roce 1962 sháněl u různých studií nápady na televizní pořad o kaidžú a promítl ukázkový film s názvem The Colossal Turtle (Kolosální želva), který představoval stop-motion animované želví strašidlo, které tahalo za končetiny, vypouštělo plameny a vzlétalo. Sagisu to komentoval slovy: “Promítal jsem svůj demonstrační kotouč v Daiei a ať si kdo chce co chce myslí, jsem si jistý, že tento odkaz použili pro Gameru.” Po letech režisér efektů Jonesaburo Cukidži Sagisuova tvrzení odmítl a prohlásil, že nápad na Gameru vymyslel syn Masaičiho Nagaty, Hidemasa.

Domácí média

V roce 1987 vydala společnost Sandy Frankové Film Syndication film na VHS pod názvem Gamera. Toto vydání obsahovalo nový anglický dabing (odlišný od americké verze z roku 1966) pro japonskou verzi a původní soundtrack byl nahrazen novou hudbou. V roce 1999 vydala společnost Neptune Media na VHS původní, nezměněnou japonskou verzi a pozměněnou americkou verzi. Společnost Alpha Video vydala v roce 2003 na DVD ořezanou veřejnou verzi americké verze spolu s dalšími americkými verzemi Gamery. V roce 2010 byla japonská verze poprvé vydána v Severní Americe na DVD společností Shout! Factory.

V roce 2011 se společnost Shout! Factory zařadila epizodu Mystery Science Theater 3000 s verzí filmu od Sandy Frankové na DVD v kolekci MST3K vs. Gamera. V roce 2014 byla japonská verze vydána na Blu-ray a DVD společností Mill Creek Entertainment v balíčku s dalšími filmy o Gameře. V roce 2020 byla japonská verze, americká verze a anglický dabing studia Anvil Studios zařazeny do edice Gamera: The Complete Collection Blu-ray box set vydaný společností Arrow Video, který obsahoval všech 12 filmů série.

Odkaz

Gamera je jedním z mála filmů, které se v seriálu Mystery Science Theater 3000 objevily dvakrát (v obou případech jako Gamera), poprvé v rámci úvodní série KTMA (epizoda 5) a podruhé ve třetí sezóně (epizoda 2). Režisér Guillermo del Toro označil původní film Gamera za jeden ze svých pěti nejoblíbenějších kaidžú filmů. V manze a anime Dragon Ball se objevuje postava jménem “Baby Gamera”, která má podobný vzhled a schopnosti jako Gamera od Daiei. V pozdějších filmech se Gamera promění v ochránce dětí. Důvodem byla pozitivní odezva na scénu z filmu z roku 1965, kdy Gamera zachránila Tošia, což Juasa komentoval slovy: “Vedlo to k velkému ohlasu a dostali jsme mnoho dopisů od dětí. A tak se Gamera nakonec stala spojencem dětí”. Juasa a scénárista Nísan Takahaši v tento efekt tajně doufali a byli rádi, když se jim jejich záměr podařil.