| Ultra série: | |
|---|---|
| TV/Web seriály: | Šówa era: Ultra Q (1966), Ultraman (1966–1967), Ultraseven (1967–1968), Return of Ultraman (1971–1972), Ultraman Ace (1972–1973), Ultraman Taro (1973–1974), UltramanLeo (1974–1975), The Ultraman (1979–1980), Ultraman 80 (1980–1981), Heisei era: Ultraman Tiga (1996–1997), Ultraman Dyna (1997–1998), Ultraman Gaia (1998–1999), Ultraman Neos (2000–2001), Ultraman Cosmos (2001–2002), Ultra Q: Dark Fantasy (2004), Ultraman Nexus (2004–2005), Ultraman Max (2005–2006), Ultraman Mebius (2006–2007), Ultraseven X (2007), Ultra Galaxy Mega Monster Battle (2007–2008), Ultra Galaxy Mega Monster Battle: Never Ending Odyssey (2008–2009), Neo Ultra Q (2013), Ultraman Ginga (2013), Ultraman Ganga S (2014), Ultraseven X (2015), Ultraman Orb (2016), Ultraman Geed (2017), Ultraman R/B (2018) Reiwa era: Ultraman Taiga (2019), Ultraman Z (2020), Ultraman Trigger (2021–2022), Ultraman Decker (2022–2023), Ultraman Blazar (2023), Ultra Fight: Ultra Zero Fight (2012), Ultra Fight Victory (2015), Ultra Fight Orb (2017), Ultra Galaxy Fight (2019), Sevenger Fight (2021), Shin Ultra Fight (2022) Ostatní: Andro Melos (1983), Towards the Future (1992), Ultraman Retsuden (2011–2016), Zero: The Chronicle (2017), The Prime (2017), Ultraman Orb: The Origin Saga (2016–2017), Ultraman Orb: The Chronicle (2018), New Generation Chronicle (2019), Chronicle Zero & Geed (2020), Chronicle Z: Heroes’ Odyssey (2021), Chronicle D (2022), New Generation Stars (2023) |
| Filmy: | Šówa era: Ultraman: Monster Movie Feature (1967), The 6 Ultra Brothers vs. the Monster Army (1974), Great Monster Decisive Battle (1979), Zoffy: Ultra Warriors vs. the Giant Monster Army (1984), Ultraman Story (1984), The Adventure Begins (1987), Heisei era: Ultra Q the Movie: Legend of the Stars (1990), Neos (1995), Revive! (1996), Ultraman Zearth (1996), Ultraman Zearth 2: Superman Big Battle – Light and Shadow (1997), Warriors of the Star of Light (1998), Gaia: The Battle in Hyperspace (1999), Tiga: The Final Odyssey (2000), Cosmos: The First Contact (2001), Cosmos 2: The Blue Planet (2002), Ultraman Cosmos vs. Ultraman Justice: The Final Battle (2003), Ultraman: The Next (2004), Ultraman Mebius & Ultraman Brothers (2006), Superior Ultraman 8 Brothers (2008), Mega Monster Battle: Ultra Galaxy Legends The Movie (2009), Ultraman Zero: The Revenge of Belial (2010), Ultraman Saga (2012), Ginga Theater Special (2013). Ginga Theater Special: Ultra Monster Hero Battle Royal! (2014), Ultraman Ginga S The Movie (2015), Ultraman X The Movie (2016), Ultraman Orb The Movie (2017), Ultraman Geed The Movie (2018), Ultraman R/B The Movie (2019) Reiwa era: Ultraman Taiga The Movie (2020), Ultraman Trigger: Episode Z (2022), Šin Ultraman (2022), Ultraman Decker Finale: Journey to Beyond (2023), |
| Original video tokusacu (OVT): | Heisei Ultraseven (1994–2002), Ultraman Mebius Side Story: Hikari Saga (2006), Ultraman Mebius Side Story: Armored Darkness (2008), Ultraman Mebius Side Story: Ghost Reverse (2009), Ultra Galaxy Legend Side Story: Ultraman Zero vs. Darklops Zero (2010), Ultraman Zero Gaiden: Killer the Beatstar (2011) |
| Různé: | Kaiju Girls, Kaiju Club, Mighty Jack, Mirrorman, Redman, Fireman, Jumborg Ace, Dinosaur War Izenborg, Denkou Choujin Gridman, Superhuman Samurai Syber-Squad, Gridman Universe, SSSS.Gridman, SSSS Dynazenon, WoO, Upin & Ipin, Daicon Film’s Return of Ultraman, The Flying Monster, Ultraman vs. Kamen Rider, Manga, Hoshi no Yō ni…, Animetal Marathon III, Dragon Force: So Long, Ultraman |
Ultraman, někdy označovaný také jako Ultra série (ウルトラシリーズ, Urutora Širízu), je japonská franšíza sci-fi filmů a seriálů, kterou vytvořil Eidži Cuburaja. Vznikla v roce 1966 prvním seriálem Ultra Q, poté již následoval stejnojmenný televizní seriál Ultraman, z kterého se stal mezinárodní popkulturní fenomén. Franšíza se posléze rozšířila o spoustu seriálů, filmů, komiksů a dalších produktů a stala se jednou z nejvýznamnějších sérií japonských žánrů tokusacu a kaidžú a byla průkopníkem subžánru Kjódai hrdinů. Série Ultraman se soustředí na fiktivní mimozemskou rasu superhrdinů, kteří kdysi vypadali jako lidé, ale kvůli katastrofě na své domovské planetě se postupně vyvinuli. Často bojují s kaidžú nebo jinými mimozemšťany, kteří napadnou Zemi, nebo jinou mírumilovnou planetu ve vesmíru.
V Japonsku vydělala značka Ultraman v letech 1966-1987 na reklamních předmětech 7,4 miliardy dolarů. V 80. letech byl Ultraman třetí nejprodávanější licencovanou postavou na světě, a to především díky své popularitě v Asii. Odkazy na Ultramana jsou v japonské popkultuře velmi časté, tak jako odkazy na Supermana v americké kultuře.
Fenomén jménem Ultraman
Na seriál Ultraman navázalo mnoho dalších seriálů. Pokračováním původního seriálu jsou seriály: Ultraseven (1967, TBS), The Return of Ultraman (1971, TBS), Ultraman Ace (1972, TBS), Ultraman Taro (1973, TBS), Ultraman Leo (1974, TBS), Ultraman 80 (1980, TBS), Ultraman Tiga (1996, MBS), Ultraman Dyna (1997, MBS), Ultraman Gaia (1998, MBS) a Ultraman Cosmos (2001, MBS). Poté se studio pokusilo o inovaci hrdiny prostřednictvím “Projekt Ultra N”, který zahrnoval tři hrdiny: Ultraman Noa (“maskot” Projektu Ultra N, který se objevuje v estrádách i v závěrečné epizodě Ultraman Nexus) na konci roku 2003, Ultraman Nexus (2004, CBC) a ULTRAMAN (2004, Shochiku Productions). Následoval návrat ke stylu starých sérií v podobě seriálu Ultraman Max (2005, CBC). V průběhu seriálu Max se představil i další nový hrdina známý jako Ultraman Xenon. V dubnu 2006 vznikla jubilejní 40. řada Ultraman Mebius, která znamenala dlouho očekávaný návrat do původního univerza. Představen byl také další hrdina: Ultraman Hikari, dříve známý jako Hunter Knight Tsurugi.
V této sérii se Ultras objevili i v kinech, počínaje filmy Ultraman Zearth (1996), Ultraman Zearth 2 (1997) a ULTRAMAN (2004).
Mezi zahraniční produkce patří koprodukční film Ultraman: The Adventure Begins (1987), který natočila společnost Hanna-Barbera: (v Japonsku známý pod názvem Ultraman USA) a Ultraman: Towards the Future (v Japonsku pod názvem Ultraman Great), který vznikl v Austrálii v roce 1990 a Ultraman: The Ultimate Hero (v Japonsku pod názvem Ultraman Powered), který vznikl ve Spojených státech v roce 1993. Seriály Ultraman byly také dabovány do různých jazyků, včetně angličtiny (Ultraman, Ultraseven, Ultraman Tiga a Ultraman Max), španělštiny (Ultraman, Ultraseven, Return of Ultraman, Ultraman Great a Ultraman Tiga), portugalštiny (Ultraman, Ultraseven, Return of Ultraman a Ultraman Tiga), francouzštiny (pouze Ultraman). Za zmínku určitě stojí také americký dabing Ultraman Tiga od 4Kids Entertainment, který se vysílal v roce 2002. Dabing značně narušil charakterizaci a celkovou náladu seriálu a zaznamenal malý úspěch.
V roce 1993 společnosti Tsuburaya Productions a Toei Company společně vytvořily film Ultraman vs. Kamen Rider, crossover s původním Ultramanem a Kamen Riderem od Toei. Na tomto celovečerním filmu, který byl natočen přímo pro DVD, se podílely jak společnost Toei (a její podřízené společnosti Toei Video a Ishinomori Productions), tak společnost Tsuburaya Productions.
Od roku 2013 Tsuburaya Productions považuje 36 Ultramanů za oficiální (počítáme-li i Ultramana Legend, spojení Ultramana Cosmose a Justice, jako samostatnou entitu). Tento počet nezohledňuje Ultramany z thajské produkce (počet je 38, pokud se Next, Noa a Nexus počítají jako samostatné entity – v Ultraman Nexus bylo odhaleno, že všichni tři jsou jedna bytost s různými módy používána různými hostiteli). V roce 2013 byla série Ultraman uvedena v Guinnessově knize rekordů jako držitel rekordu v počtu spin-offů. v letech 1966-1987 značka Ultraman vygenerovala 7,4 miliardy dolarů v příjmech z merchandisingu, což po zohlednění inflace odpovídá více než 19 miliardám dolarů. Ultraman byl v 80. letech 20. století třetí nejprodávanější licencovanou značkou na světě, a to především díky své popularitě v Asii.
Manga Ultraman, která začala vycházet v roce 2011, má od roku 2018 na kontě více než 2,8 milionu prodaných výtisků. Na tokijském Comic Conu 7. prosince 2017 společnost Tsuburaya Productions prozradila, že na rok 2019 je naplánováno vydání anime adaptace mangy, kterou chystá společnost Netflix.
Obsah, produkty a související produkty Ultraman jsou od března 2018 distribuovány ve více než 100 zemích po celém světě. Společnost Tsuburaya oficiálně široce zpřístupnila svůj televizní seriál Ultraman i další televizní pořady na svém YouTube kanálu, dokonce začala vysílat několik svých seriálů s anglickými titulky, kanál získal více než 2 miliony odběratelů. V Číně získal televizní seriál Ultraman od července 2017 do března 2018 1,8 miliardy zhlédnutí na over-the-top službách.
Autor mangy Akira Torijama, tvůrce Dragon Ball a Dr. Slump, označil Ultramana za zásadní inspiraci pro svou tvorbu. Peyton Reed, režisér filmů o Ant-Manovi z Marvel Cinematic Universe, uvedl, že kostýmní design Ant-Mana byl inspirován Ultramanem a Inframanem, dalším čínským tokusacu superhrdinou. Designér videoher Hideki Kamija (známý svými hrami jako Resident Evil 2, Devil May Cry, Viewtiful Joe, Ōkami, Bayonetta a The Wonderful 101) řekl, že jako dítě miloval Godžiru a Ultramana.
V listopadu 2019 bylo oznámeno, že Marvel Comics spolupracuje s Tsuburaya Productions na vydávání komiksů Ultraman v roce 2020. Společnost Bandai Namco od roku 1983 do března 2021 prodala 101,87 milionu plastových figurek Ultramana (hrdinů a příšer), společnost Bandai Namco Arts (včetně Bandai Visual) prodala od ledna 1988 do března 2021 8,48 milionu kusů s filmy a seiály o Ultramanovi.
Kontroverze
Spory o licenční práva
Licenční práva na Ultramana mimo Japonsko byla předmětem vleklých soudních sporů mezi společnostmi Tsuburaya Productions a Chaiyo Productions (také pod názvem Tsuburaya Chaiyo Co. Ltd) se sídlem v Thajsku. Společnost Tsuburaya již dříve spolupracovala s Chaiyo na výrobě dvou filmů, The 6 Ultra Brothers vs. the Monster Army a Jumborg Ace & Giant. V druhém z nich se v roce 1974 objevil další superhrdina společnosti Tsuburaya, Jumborg Ace. Sompote Saengduenchai, zakladatel/prezident společnosti Chaiyo Productions uvedl a prohlásil, že v roce 1976 Noboru Tsuburaya, syn zesnulého Eijiho Tsuburayi, dal jemu a jeho společnosti smlouvu, která mu výměnou za peněžní půjčku poskytla práva na vše, co se týkalo Ultramana kromě Japonska.
Přestože v dokumentu nebylo jasně a konkrétně uvedeno, co přesně bylo Tsuburayovi výměnou za tato práva poskytnuto, japonské a thajské soudy tuto smlouvu uznaly za skutečnou a závaznou, protože v ní údajně bylo uvedeno jméno Noboru Tsuburaya, který zemřel v roce 1995. Společnost Tsuburaya Productions trvala na tom, že smlouva je padělek (kvůli faktickým chybám, včetně nesprávných názvů seriálů v dokumentu, například Ultra Q byl označen jako Ultraman 1: Ultra Q, Ultraseven jako Ultraman 3: Ultraman Seven a Tsuburaya Productions jako Tsuburaya Prod. and Enterprises, což je název, pod kterým společnost nikdy nepodnikala), a opakovaně to popírala.
V průběhu soudního sporu Sompote předložil fotografie, na kterých ukázal thajské buddhistické stavby, a prohlásil, že Eidži vytvořil Ultramanovu podobu podle těchto staveb, což tvrdí od začátku sporu. Žádné další důkazy podporující toto tvrzení nejsou známy.
Po osmileté válce u soudů v obou zemích bylo 27. dubna 2004 Sompote Saengduenchaiovi přiznáno příznivé rozhodnutí. Přesné rozhodnutí se dostalo do určitého sporu: Někteří tvrdili, že mu byla přiznána pouze práva na prodej prvních šesti sérií Ultra (Ultra Q až Ultraman Taro) a Jumborg Ace mimo Japonsko a práva na vysílání těchto seriálů v Thajsku. Podle jiných zpráv, o nichž obvykle informovala thajská/asijská média, získalo Chaiyo práva na těchto šest seriálů po celém světě mimo Japonsko. Druhá verze by mohla být považována za verzi společnosti Chaiyo, protože japonská média uváděla, že společnost Tsuburaya proti nim nadále podniká další právní kroky.
Společnost Tsuburaya se rozhodla, že nebude prodávat žádnou ze sporných šesti sérií Ultra mimo Japonsko, dokud zcela nevyřeší spor o práva se společností Chaiyo, ačkoli společnost pokračovala v prodeji a distribuci všech programů Ultraman vytvořených po seriál Ultraman Taro, včetně celovečerního filmu Ultraman the Next, po celém světě. Kvůli boji o autorská práva byl dovoz literatury o Ultramanovi do Singapuru a Malajsie zakázán. To také vedlo k mírnému zásahu proti thajským fanouškům Ultramana, o nichž se předpokládalo, že jsou otevřenými příznivci Chaiyo.
V roce 2005 americká společnost BCI Home Entertainment (BCI/Eclipse), dceřiná společnost Navarre Corporation, oznámila, že získala DVD licenci na film Ultraman od hollywoodského distributora Golden Media Group Inc., který si práva zajistil od tokijské společnosti UM Corp. Inc., která působí jako globální zástupce společnosti Chaiyo. Třídiskový box set obsahující prvních 20 epizod seriálu byl vydán 18. července 2006, druhý třídiskový box set obsahující zbývajících 19 epizod byl vydán 7. listopadu 2006. Oba sety obsahují japonský stereofonní zvuk, vytvořený společnostmi Tsuburaya Productions a Pioneer pro japonské vydání R-2 DVD z roku 1999, a také anglicky dabovanou verzi, kterou vytvořila společnost United Artists pro severoamerickou televizní distribuci. Původní japonský monofonní zvuk nebyl součástí DVD.
Bohužel anglické zvukové záznamy epizod 5 až 39 nebyly kompletní, protože společnost BCI získala soukromé domácí zvukové záznamy z neznámého televizního vysílání, které byly sestříhány, aby uvolnily prostor pro reklamu. Proto se v daných epizodách přepínalo z anglického zvuku na japonský, aby se překryly chybějící mezery. Kvůli těmto mezerám reklamní oddělení BCI předpokládalo, že původní seriál byl sestříhán společností UA-TV, když byl původně připravován pro americkou distribuci. Ze tří epizod, z nichž žádná neobsahovala dialogy, byly vystřiženy pouze drobné vteřiny extrémního násilí. Společnost Tsuburaya Productions měla k dispozici kompletní verzi UA-TV, kterou její losangeleská pobočka UltraCom Inc. získala v roce 1993 z amerického filmového skladu. V roce 1994 poskytla anglický zvuk pro VHS vydání Expressions in Animation prvních čtyř epizod, které byly použity jako zdroj pro příslušné epizody ve vydání BCI.
Během soudního sporu přišla společnost Chaiyo se třemi vlastními Ultras: Ultraman Millennium, Dark Ultraman (zlý Ultra) a Ultraman Elite. Ty se nepoužívaly k jiným účelům než k předvádění na jevišti a prodeji zboží. Chaiyo také vytvořil televizní seriál, který nazval Project Ultraman (ke konci března 2008 nevysílaný), společný projekt v Číně, v němž vystupoval jejich vlastní Ultraman a k němuž připojil hongkongskou hvězdu Ekina Chenga.
Dne 23. srpna 2006 podala společnost Tsuburaya Productions na Chaiyo novou žalobu za porušení autorských práv a plagiátorství (týkající se jejich tří původních postav Ultramana) a soudní spor byl přenesen do Číny. Čínský soud v Pekingu v reakci na žalobu otevřel “The Ultraman Copyright Study Group”. V dubnu 2007 rozhodl thajský soud pro duševní vlastnictví ve prospěch společnosti Tsuburaya Productions a nařídil společnosti Chaiyo, aby přestala komerčně těžit z postav Ultraman, které produkovala společnost Chaiyo, jako jsou Millennium, Dark a Elite. Žalovaným byla rovněž uložena pokuta ve výši 15 000 000 THB (přibližně 50 904 959 JPY nebo 428 673,50 USD c. duben 2007) plus úroky a poplatky za právní zastoupení. Projekt Ultraman byl v důsledku tohoto rozhodnutí, z něhož vyplývá, že společnost Chaiyo sice vlastní práva na některé díly série Ultraman, ale nevlastní práva na Ultramana a jeho bratry, včetně designu, přerušen. Společnost Chaiyo získala povolení k prodeji původního seriálu, ale ztratila právo vytvořit a prodávat svého vlastního Ultramana nebo dokonce použít originál bez souhlasu společnosti Tsuburaya.
Dne 5. února 2008 rozhodl thajský Nejvyšší soud ve prospěch japonské společnosti Tsuburaya Productions poté, co podala odvolání proti původnímu rozsudku. Rozsudek ukončil dlouhou právní bitvu tím, že rozhodl, že Sompote Saengduenchai nebyl spolutvůrcem Ultramana. Rozhodnutí ukončilo Sompoteho snahu pokračovat v podnikání a soud mu dal 30 dní na to, aby přestal vydělávat na Ultramanovi. Podle konečného rozhodnutí se jediným vlastníkem autorských práv stala společnost Tsuburaya Productions. Sompote byl také povinen zaplatit 10 700 000 THB plus úroky ve výši 7,5 % ročně počínaje 16. prosincem 1997, kdy byla podána původní žaloba.
V roce 2009 thajský soud pro duševní vlastnictví i tokijský okresní soud rozhodly ve prospěch thajské společnosti. To vedlo k tomu, že tokijský okresní soud 30. září 2010 nařídil japonské společnosti Tsuburaya Productions Co. zaplatit thajskému Sompote Saengduenchaiovi odškodné ve výši 16,36 milionu jenů (5,9 milionu Bt) za porušení jeho zahraničních autorských práv k postavám ze seriálu Ultraman.
Po oznámení filmu Dragon Force: So Long porota dospěla k závěru, že údajná dohoda mezi Noboru Tsuburayou a Chaiyou “není autentická”. 20. listopadu 2017 však soudce Andre Birotte Jr. v Los Angeles rozhodl, že Tsuburaya vyhraje soudní spor proti Chaiyo a přidruženým skupinám o práva na seriál. Přestože společnosti UM Corporation a Chaiyo podaly protinávrh, 18. dubna 2018 soudní řízení dospělo k definitivnímu konci, kdy se v konečném rozsudku uvádí, že spor a zmíněný dokument byly shledány neplatnými, společnosti UMC bylo zakázáno používat sérii Ultra a všechny související postavy a byla nucena zaplatit společnosti Tsubaraya náhradu škody za porušení jejích práv.
S vydáním pokračování filmu Dragon Force: Rise of Ultraman (钢铁飞龙之奥特曼崛起; pinyin: Gāngtiě fēilóng zhī àotèmàn juéqǐ) se znovu rozhořely problémy mezi společnostmi UMC, Bluearc a Tsubarayou, která proti oběma společnostem podnikla další právní kroky. Dne 10. prosince 2019 bylo společností Tsuburaya potvrzeno, že soud zamítl odvolání společností UMC a Bluearc na obnovení procesu s tím, že první verdikt soudu týkající se práv a vlastnictví Ultramana ve prospěch společnosti Tsuburaya je stále legitimní a konečný a že jakákoli další odvolání společností UMC a Bluearc budou pravděpodobně zamítnuta. Jelikož společnosti UMC a Bluearc nepodaly další odvolání do 4. března 2020, měly zaplatit čtyři miliony amerických dolarů (cca 400 000 000 japonských jenů) jako náhradu škody, jakož i další různé soudní poplatky.” Výsledné vítězství dospělo i do Thajska a thajský Nejvyšší soud nařídil rozhodnout ve prospěch společnosti Tsuburaya Productions jako legitimního vlastníka autorských práv k pořadům uvedeným ve smlouvě o poskytnutí licence spolu s vlastnictvím k pořadům Hanuman vs. Hanuman. 7 Ultraman (a jeho remaku Hanuman vs. 11 Ultraman) a Jumborg Ace & Giant.” Společnost Sompote se kvůli tomuto rozhodnutí odvolala k soudu, ale bylo zamítnuto. Sompote se domnívá, že rozhodnutí ovlivní status prvních dvou filmů jako národního dědictví, a v této věci se odvolal jak k Nejvyššímu soudu, tak k ministerstvu kultury.
Zákaz knih v Malajsii
Dne 6. března 2014 malajsijské ministerstvo vnitra oznámilo, že zakázalo vydávání komiksu Ultraman: The Ultra Power. Uživatelé sociálních médií si později všimli, že na jedné stránce knihy byla postava Ultraman King (z filmu Mega Monster Battle: Ultra Galaxy) popsána jako bůh, což je v malajském jazyce arabské slovo Alláh. Ministerstvo vnitra později potvrdilo, že důvodem zákazu bylo skutečně použití slova Alláh, a uvedlo, že toto přirovnání může “zmást muslimské děti a poškodit jejich víru”, což poukázalo na širší zákaz, který má zabránit nemuslimům v Malajsii používat slovo Alláh, přestože se v jazyce Bahasa Melayu běžně používá pro označení jakéhokoli boha, a také na žalobu malajsijské katolické církve kvůli jeho používání.